Jak jsem psal minule,noc byla krušná,ale přežili jsme.Já vstal dřív,roztopil krb v kapli a dotahal pár stromů na přikládání.Pak vstal brácha,tomu jsem předal štafetu a šel opět lovit sunrise.Ostatní se pomalu a postupně vytrousili ze zmrzlých stanů,někdo měl na sobě až 8 vrstev oblečení,viď Pavlíku :),ale u ohně všichni pookřáli.Vrátili jsme se kus po silnici na křižovatku do Melogna,kde jsme se převlíkli na kolo,ještě pořád bylo pod nulou a vyrazili na trail Isallo Extasy,
bohužel jsme ho dali jen jednou jak se hned dozvíte.

Start trailu je totiž asi 2-3km od silnice,vede tam sice lesní cesta,ale projede to jen Jeep shuttle,nám se s dodávkou podařilo dojet asi do půlky,pak už jsme jí nechtěli trápit a tak jsme úpokračovali mírně do kopce po ose.Ve stínu byla kosa jak svině,všude námraza a foukal severák,sice jsme se nabalili,ale stejně opruz.Navíc jsem si nevzal telefon s mapou a souřadnicema a tak jsme start hledali a pěkně při tom vymrzli.Záčátek u chaty na krásný loučce  v sedle mezi dvěma kopci s výhledem k moři ,vršek trailu byl zavátej listím,ale přesto to má flow a čím jste níž tím je to zábavnější.

Není to nic náročnýho,spíš takový AM/EN po singlu,ale moc pěkně namotaný a každou chvíli vás čeká něco novýho,takže napoprvé paráda i když jsme lovili správné odbočky.Fotky nejsou,protože se nám nechtělo trmácet znovu takovou dálku v tý hrozný kose a tak si ho dáme zas až příště.Cíl je v osadě Isallo na stejným místě jako u trailu Toboga di Canova na kterej jsme se vrhli vzápětí.
Ten odbočuje asi po 1km z trailu Madonna.

 Na start Madony se musí nejdřív asi 10-15min.tlačit do kopce z parkoviště u restaurace v Melognu,sice nám pořád foukalo za krk,ale vidina supr pojezdu nás hnala vpřed.Trail Madona se vlní lehce z kopce,v závěru je to trochu strmější,ale my jsme ho nejeli kvůli vývozu,protože se musí přejet hory do druhýho údolí do Calice Ligure.Uhnuli jsme v pravo a hurá z kopce,
bordel střídal klopenky,sem tam skůček,sem tam traverz,

prostě 6 km freeride extáze.

První jízdu jsme opět lovili odbočky a zadarmo to nebylo,protože v jedný vesnici nás dělníci poslali dál i když odbočka byla u nich,asi nechtěli abysme jim jezdili přes výkop.

Pak už to bylo v pohodě a my si užívali dolekopcom.

Večer jsme se domluvili že u kapličky v mrazu spát nebudeme a že to zkusíme do kempu u moře v Pietra Ligure.Pomenším bloudění kdy nám Bredok s Bluem v dodávce uhnuli do pryč a nechali nás napospas italskýmu provozu dorážíme do kempu kde už Blue hlásí že je zavřeno a že pojedem do Finale kde má kámoš provozovatele určitě otevřeno.Stmívá se,provoz houstne a my se ploužíme podél moře.Ve Finale hledáme kemp mezi panelákama a opět je zavřeno,
v půlce ledna je prostě všude prázdno.

Místní týpek kupodivu mluvící anglicky nám radí jeden kemp,kterej je prej otevřenej celoročně,asi ten pro horolezce,ale když už začínáme opět závratně stoupat do hor a teplota klesá k nule padá rozhodnutí na bivak u moře.Jedem do Varigotti kde jsme kempovali předminulej rok,Radek dopředu hlásí,že tunel je zavřenej,cestou se stavujeme pro obří pizzu do krabice,
já se ještě stihnu ulejt na pláž,pak pokračujem k noclehu.

 Radek má pravdu,skrz tunel se nedá,takže končíme na parkovišti u moře,v létě by to asi neprošlo,ale je leden,osm večer tma jak v prdeli,
nikde nikdo a tak stavíme stany a jdeme rychle na kutě,

tentokrát bez táboráku.

Ráno vstáváme o něco dřív,balíme stany aby nás někdo neprudil a jdeme na pláž kochat se východem slunce.Noc byla nejlepší za celej pobyt,krásný teploučko(cca 7C),nulová nadmořská výška dělá svoje.Odpoledne plánujem vyrazit okolo 15h na cestu abysme přijeli do ČR v rozumný čas(někdo musí jít druhý den do práce) a tak nehrotíme a padá rozhodnutí než zase bloudit na nějakým novým trailu nebo stát na brzdách na freeridu ve Varigotti,tak budem jezdit zase Tobogán,protože ten nás bavil moc.

Oproti předchozímu dni se příjemně oteplilo,můžem vynechat jednu vrstvu,počítám že dole ve Varigotti by šlo jezdit nalehko.Pojezd ještě lepší než včera,člověk už měl trať celkem načtenou,takže jsme lítali jak utržení ze řetězu abysme co nejvíc stihli,protože v čechách nás žádnej pojezd na triko nečekal.Pak už jen dlouhá cesta domů,ujíždíme Bredokovi,kterej se ještě stavil na benzínce,
kde mu minule automat sežral eura

-dostává peníze bez řečí od obsluhy zpátky.

Potkáváme se až na Rozvadově,kde na ně asi hodinu čekáme v MC a pak už jen jedna kulturní vložka v podobě Bredokovi zkratky do Ptákova,kde nás zatáhnul na zasněženou neprojetou silnici,my museli zastavit aby mohlo projet auto v protisměru a nemohli jsme vyjet ze závěje,naštěstí se podařilo a někdy k ránu jsme se rozloučili s vidinou dalšího tripu,nejlíp zase k moři.

Galerka tady.

Deu